Junioři v sobotu využili první mečbol a přešli přes Techniku, když rozhodující bod vystřelil v prodloužení Jaroslav Pospíšil. „Fanda Hynek mi hodil puk. Já jsem udělal jednoho hráče, pak druhého a viděl jsem místo nad lapačkou, tak jsem to tam poslal,“ vypráví mladý střelec.

Pohlednou individuální akcí i povedenou střelou na první tyčku odstartoval velkou chomutovskou radost. „Byly to super emoce. Všichni se na mě sesypali. Fanoušci a kotel: Super, paráda,“ marně hledá slova. „Chtěl bych kotli hlavně poděkovat,“ směřuje do sektoru G. „Bylo to fakt parádní.“

Vítězství se ve čtvrtém zápase vůbec narodilo lehce, znovu se hrál bojovný a urputný hokej. Skóre utkání otevřel později střelec vítězného zásahu, jenomže pak přišla druhá perioda v podání Techniky a rázem museli Piráti dohánět. „Přestali jsme hrát. Neblokovali jsme střely a uhýbali před nimi, takže to létalo jenom jim na bránu. My jsme si pořádně nevytvořili tlak a šance. Druhou třetinu byl soupeř lepší,“ uznává Jaroslav Pospíšil.

Navíc v devětatřicáté minutě šli Chomutovští na pět minut do oslabení. „To nás nakoplo, protože jsme ho odehráli suprově,“ upozorňuje. V jeho závěru zahráli Brněnští v šesti a sami usedli na trestnou lavici. „My jsme pak dostali přesilovku, během které se kotouč odrazil Maksymu Bonovi do slotu a propadl gólmanovi mezi betony,“ popisuje.

Výsledek? Výhra a postup, ale nutno zmínit, že svěřenci Daniela Lehnerta úvodní dvě utkání na ledě Brna prohráli. „První dva zápasy nebyly úplně ono. Přišlo mi, že chtěli víc. Bylo tam strašně moc zblokovaných střel. Zablokovali jich 50 a my 48, a o tom to je, o takových maličkostech,“ přibližuje sedmnáctiletý kanonýr.

„První třetiny jsme měli dobré, ale druhé se nám vůbec nepodařily – ve čtvrtém zápase jsme v ní dostali dva góly. Ve třetích třetinách jsme se dokázali semknout,“ doplňuje. To však v prvních dvou zápasech nestačilo, ale přesto si Piráti pod vrcholky Krušných hor přivezli vyrovnaný stav série 1:1. „Samozřejmě jsme měli štěstí, že nám jeden zápas kontumovali, ale to k tomu patří. Myslím, že se nám to teď vrátilo za celou sezónu,“ uvádí.

Na vlastním ledě potom sérii ukončili a to za skvělé podpory z kotle, který jel bez vydechnutí celých šedesát minut a užil si pozápasové oslavy. Fanoušci byli základním stavebním kamenem domácích výher. „Lidí přišlo hodně, i díky nim jsme byli nabuzení,“ ještě jednou děkuje.

Nyní už se Piráti soustředí na semifinále ligy juniorů, ve kterém vyzvou Vsetín. „Samozřejmě se těším moc. Máme potenciál. Tým je suprový a parta taky. Kluci tomu všichni věří, takže doufejme,“ přibližuje Jaroslav Pospíšil, jenž dává přednost Vsetínu před pražskou Slavii. „Bral bych radši Vsetín, protože jsme s ním dokázali lépe hrát, i když i proti Slavii jsme nehráli špatně,“ přemýšlí.

Nebýt Jaroslav Pospíšila, který si v závěru základní části výborně sedl s Davidem Grosskopfem, a dalších útočníků, kteří se začali pravidelně zapisovat mezi střelce, možná bychom si o play-off ani nepovídali. Nebo by se jistota čtyřky nezískala už tři kola před koncem základní části. „Myslím, že jsme postupu do samotného play-off s Grosskym hodně pomohli, ale vybojovali jsme to všichni jako tým,“ hlásí.

Jako juniorští prvoročáci utvořili obávané duo. „My jsme spolu dlouho nehráli, ale pak nás dal kouč k sobě. On si umí dobře najet a já mu umím dobře přihrát, nebo si to vyměníme. Když jsme na ledě s Kloboukem (Šimon Klobouček), tak si taky vyhovíme a je to paráda,“ libuje si. „V přesilovce mu umím hodit křižnou nahrávku, on vystřelí a já to třeba doklepnu,“ připojuje podrobnosti.