Dalším dravým a rychlonohým útočníkem je i Ladislav Boušek. Dnes střelec důležité branky na 5:0, kdy se v závěru druhé třetiny objevil před odkrytou brankou. „Bylo to každopádně těžké, ono to možná vypadalo strašně jednoduše, ale ten puk skákal, ono se to ke mně odrazilo, hráč si tam přede mně lehnul, gólman tam ležel a já jsem to tam bouchnul a naštěstí to tam propadlo,“ povyprávěl hráč s číslem 81. Dalším krásným kouskem bylo proskočení mezi dvěma soupeřovými obránci. „Tam jsem dostal puk na červenou, mně se dobře bruslí, tak jsem to zkusil, ty dva hráči stáli, tak jsem je zkusil prohodit, ale jak jsem je proskočil, tak mi jeden strašně píchl do žeber, já jsem ještě vystřelit, ale už to bylo na plný kontakt.“ Stejně jako celý tým ho mrzela zbytečná a nepochopitelná ztráta koncentrace, kdy hosté třikrát udeřili a rázem to bylo z 5:0 5:3. „My jsme si v kabině řekli, že budeme hrát bez gólu a zezadu, já to prostě nechápu jak se tohle může stát, my jsme místo toho abychom hráli v klidu a prostě si ten puk jednoduše dali, tak jsme k tomu přistoupili strašně lehkovážně a nakonec z toho byl stav 5:3.“ K zápasu nenastoupil Josef Révay a v průběhu první třetiny odstoupil Petr Martínek, možná že i tato ztráta zkušených zadáků trochu v závěru zapůsobila. „To si nemyslím tady je dostatek kvalitních hráčů, ten kádr je široký a prostě když se někdo zraní, tak jsou tady hráči kteří by je měli nahradit. Samozřejmě jak Petr, tak Pepa jsou hodně platní, ale na to se koukat nemůžeme,“ zakončil rozhovor chomutovský štírek.
Jak již bylo řečeno, v průběhu první třetiny odstoupil hromotluk Petr Martínek a spolu s ním i Stanislav Mikšovic. „Standa Mikšovic má roztržený loket, má tam čtyři štychy, zkusil hrát, ale jak to má zašitý, tak se mu to otevřelo, tak jsme ho nechali radši vysvlíknout, protože by to byl velký risk. Petr Martínek má něco s ramenem, tam je to trochu horší, ale snad bude do příštího zápasu fit,“ objasnil oba předčasné odchody Vladimír Petrovka.
Jako správný kapitán se ukázal Radek Šíp, který obdobně jako Stanislav Stavenský dokázal dvakrát skórovat, přesto si z dvou zásahů moc nedělá. „To že jsem dal dva góly je pěkný, ale důležitý je, že jsme vyhráli.“ Také jeho mrzelo zbytečné zkomplikování utkání. „Vedli jsme 5:0 a dá se říct rozhodnutý utkání, ale pak jsme nějak polevili, oni bohužel dali tři góly, ale zaplať pánbůh, že mi přidali další no.“ Pro soupeře našel i slova chvály. „To utkání nebylo jednoduché, Třebíč má vyrovnaný výsledky, hraje dobře, když prohrála, tak prohrála těsně.“ V zápase chybělo několik hráčů základní sestavy, což pochopitelně domácí opoře neuniklo. „Tak určitě, ta sestava nebyla optimální, ale zaplať pánbůh, že jsme se s tím poprali alespoň takhle.“ V posledních utkání se týmu moc nevedlo, hlavně střelecky a tak trenéři učinili pár změn. „Teď jsme udělali změnu, jelikož ta hra nebyla dobrá, nedávali jsme góly, takže jsme potřebovali změnu, oživit ty pětky a povedlo se to, akorát nám trochu skřípala hra dozadu ve třetí třetině,“ vysvětlil příčiny Radek Šíp. Následně s úsměvem na tváři zhodnotil svou druhou a důležitou branku na 6:3, která tým jistě uklidnila. „To určitě bylo štěstí, já jsem vlastně dostal puk, napřáhl jsem, vystřelil, ani jsem pořádně vlastně nevěděl, kudy to tam spadlo.“ O tom jak se mu střela povedla a že přistála přesně ve víku moc nevěděl. „No kluci říkali, že to bylo parádní,“ zakončila spokojeně domácí ikona.