Přesně po dvanácti dnech zavítal do Chomutova celek Havířova, tedy jeden z pěti celků, které si v letošním ročníku z chomutovského ČEZ stadiónu odvezly plný bodový zisk. „Pro nás to nebylo jednoduché utkání. Havířov hrál stejně jako minule. Bránil v pěti a čekal na brejky,“ hodnotí samotnou hru řízný obránce a jedním dechem dodává. „Všechny domácí zápasy jsou pro nás těžké, jelikož soupeři sem jezdí víceméně jen bránit a my po většinu času bušíme do plných a hraje se nám těžce,“ vysvětluje.

zápasy: 33
branky: 2
asistence: 18
body: 20
+/- : +22
tresty: 12 min.

Hráči Chomutova v dosavadních třiatřiceti kolech odcházeli z ledu coby poražený celek celkem devětkrát, přičemž v sedmi případech první třetinu prohráli, ve zbylých potom skončilo úvodní dějství smírem. Zdá se, že právě toto by mohl být jeden z klíčů k úspěchu. „Důležité je ustát a dobře odehrát první třetinu. Pokud to zvládneme, tak většinu utkání vyhráváme. Je hrozně těžké, když nezachytíte úvod utkání. Potom je to mnohem těžší, když po celé utkání jen dotahujete,“ má jasno odchovanec jihočeského hokeje.

Problém vstupů do utkání je zřejmý a proto není divu, že jak sami hráči v kabině, tak samozřejmě i trenérské duo klade důraz a pozor na první dvacetiminutovku. „Do každého utkání jdeme stejně, ale je pravda, že v posledních zápasech se na to soustředíme daleko více. Jsme rádi, že se to začíná pomalu obracet a v prvních třetinách se nám začíná více dařit.“

Jak již bylo nastíněno v úvodu utkání, Panteři se během necelých čtrnácti dní představili v Chomutově podruhé. V prvním případě za vítězství 3:2 brali tři body, dneska však slavili domácí, kterým k vítězství stačily taktéž jen tři přesné trefy. V čem vidí největší rozdíl nejlepší hráč utkání? „Průběh byl víceméně totožný, akorát dneska se nám podařilo v úvodu neinkasovat a z několika šancí vstřelit alespoň tři branky. Přesně to se nám před dvanácti dny nepovedlo a bez branek se vyhrávat nedá,“ uvědomuje si zkušený obránce.

Tvrdý obránce jenž si na vlastní kůži vyzkoušel kvalitu nejvyšší finské a slovenské soutěže, dnes patřil k nejlepším domácím hráčům, což potvrdil skvělou prací při první brance. Na útočné modré vybojoval kotouč a ideálně nabil před poloodkrytou branku Haškovi. Druhou trefu potom zařídil sám, to když jeho přesilovkovou bombu zastavila až síťka havířovské branky. „Já jsem tam především od bránění a vstřelená branka je vždy jen něco navíc,“ říká s úsměvem.

Ačkoliv domácí po většinu hry udávali tempo hry, poměr střel jasně deklaruje, že o práci rozhodně neměl nouzi ani finský fantom v domácí brance Jan Lundell. Zejména při stavu 1:0 prokázal své kvality a své spoluhráče v klíčových chvílích podržel. „Určitě v klíčových momentech prokázal jak důležitý pro nás je. Je velká škoda, že jsme pro něj neudrželi čisté konto. Inkasovali jsme úplně zbytečně. Tuším snad osm vteřin před koncem. Je to škoda hlavně vůči Honzovi. Nulu by si určitě zasloužil,“ pochválil uzdraveného brankáře a současně lamentoval nad závěrečnou brankou Říčky.

Základní část
zápasy: 116
branky: 9
asistence: 48
body: 57
+/- : +68
tresty: 206 min.
Play-off
zápasy: 28
branky: 0
asistence: 11
body: 11
+/- : +5
tresty: 28 min.

Inkasovaná branka v závěru utkání rozhodně není zdaleka něčím úplně novým. Stačí se ohlédnout za posledními třemi duely na chomutovském ledě, kdy soupeř shodně skóroval pouze jedinkrát, ale vždy v závěrečné části hry. „Vždy uděláme zbytečnou chybu. Musíme se toho vyvarovat a takovéto branky padat nebudou,“ říká domácí obránce s pětkou na zádech.

Teprve podruhé v rozehraném ročníku dokázali svěřenci Martina Pešouta potřetí za sebou v základní části zvítězit na svém ledě, což je dozajista pro mnoho chomutovských příznivců překvapením. Na druhou stranu poslední tři vítězství snad dávají tušit blýskání se na lepší zítřky. „Doufáme, že se to zlepšuje. Věřím, že máme natolik zkušené mužstvo, že se podobné zápasy budou vyhrávat i nadále. Na druhou stranu se stále hraje základní část a to je jen příprava na play-off. Všechno se rozhoduje až tam, takže bych teď z toho příliš velkou vědu nedělal,“ říká zadák, jenž v dresu Trenčíná slavil slovenský titul.

O tom, že František Bombic patří k tvrdým chlapíkům, není pochyb. Několik utkání v letošním roce absolvoval se zlomeným prstem na noze, ve dvaatřicátém kole potom na ledě sousedního Mostu inkasoval nepříjemný a tvrdý úder na kotník. Ačkoliv pochroumaný kloub není zcela v pořádku, zkušený obránce nastupuje v obraných řadách i nadále. „Kotník je oteklý hodně, ale není to natolik vážné zranění, že bych nemohl nastoupit,“ říká sám závěrem.