Dominiku, Přerovští téměř celý zápas vedli 1:0. Jaké to pro gólmana je?
„Musel jsem být koncentrovaný, kdybychom dostali gól na 0:2, bylo by víceméně po zápase, protože Přerov spíše betonoval a hrál jenom do defenzívy. Při jejich prvním gólu jsme udělali jednu chybu a dostali z ní gól, takže se z toho musíme ponaučit a příště už se to nesmí stát. Ale bohužel se nám to v posledních zápasech stává docela často, takže bychom na tom měli zapracovat.“

Odehráli jste utkání dva dny za sebou. Jak byste porovnal České Budějovice a Přerov jako soupeře?

„Oba dva byli úplně rozdílní jako soupeři. České Budějovice hrají všechno do útoku, víceméně nebrání. Přerov zase hraje jenom do obrany. Oba zápasy byly těžké a těžko se i srovnávají.“

Jak zvládáte po dvojzápasech tak rychle regenerovat, když chytáte oba dva dny?

„Pro mě je to lepší, když je více zápasů. Je to jako play-off a to mi vyhovuje. Vlastně mi přijde, že čím více zápasů mám za sebou, tím se moje výkonnost zvedá, za což jsem rád.“

Jsou zápasy v rychlém sledu právě tím důvodem proč se těšíte na play-off?

„Jo, těším se na něj. Už aby to bylo! Musíme dobře odehrát tuhle nadstavbu a pak se dobře připravit na play-off. Já jsem vlastně už docela namlsaný z minulého roku, tak bych chtěl udělat podobný úspěch a dojít co nejdále.“

Při zápasech poměrně často dochází k potyčkám třeba i bezprostředně před brankou. Jaký to pro vás je pocit, když se ocitnete uprostřed roztržky a třeba ani nemůžete vyjet pryč?

„Snad není zápas, kdy by na mě nebyl nějaký souboj nebo nedovolené bránění. Takže je to docela i fyzicky náročné, ale zatím je to alespoň bez zranění. Musím zaklepat. ( se smíchem klepe na zuby) A doufám, že to takhle bude pokračovat dál.“

Jaký máte recept na to se udržet a nezapojit se do potyčky taky?

„Já kdybych se zapojil, tak bych podle mě dostal trest do konce utkání, protože bych vybouchl a to by asi nebylo dobré.“

Docela často vyjíždíte z brány. Nebojíte se opustit branku?

„Ne, ne, já rád hraju holí, na čemž se i snažíme mít postavenou hru. Jak říkám, je to pomoc i pro hráče, když jim dokážu rozehrát puk.“

Po dlouhé době jste si zahráli i prodloužení. Jaký je pro vás rozdíl, když jsou na ledě jen tři hráči a ne pět?

„Pro mě je to vlastně víceméně stejné, pořád musím chytit puk. Akorát je větší riziko nějakých nájezdů, přečíslení a podobně. Ale tak to je zkrátka prodloužení tři na tři. Pro diváky je výborné.“

Jaký je pro vás pocit slyšet své jméno z kotle, který na vás chválou nešetří?

„Je to úžasné! Proto ty puky chytám a snažím se chytat, co nejlépe umím. Jsem rád, že jsem za to takhle odměněný a chtěl bych za to fanouškům poděkovat.“