V rozhodujícím finálovém souboji začaly oba celky hodně opatrně, jakoby na ně dolehla důležitost zápasu. Ani jeden z celků nezapomněl zajistit svou obranu, a proto si gólmani na první zákroky počkali až do čtvrté minuty. Hanuljaka protáhl střelou zápěstím Alinč, na opačné straně zkoušel štěstí Skořepa. Zdařilou kombinaci předvedli Hovorka s Pajičem a Eberlem. Přesně po této ose šel puk a jen díky pohotovosti chomutovského brankáře, s níž kotouč přikryl, se Eberle nedostal k jasné gólovce. V přesilovce vyprášil Hanuljakovu výstroj ranou od modré Šagát. Gólman hostí byl ale ještě v téže početní výhodě donucen kapitulovat. Mikulík poslal puk do volného prostoru, kam si najel Sklenička, střela mu nesedla, přesto se k němu puk nakonec vrátil, aby ho sám doklepl do branky – 1:0. Slovan vedoucí branka nakopla ke slušnému tlaku. Po levém křídle se do pásma protáhl Heřman, nezbývalo mu ale už moc času ani místa na lepší zakončení. Hosté se nevzdávali, útočný výlet v podání Grofa musel zastavit až Salfický, jenž si proti němu vyjel. Chomutovští dokázali operovat v pásmu Lvů, ale dobré pozice ke střelbě tak dlouho vylepšovali, až se k nim stihla stáhnout domácí obrana a jejich snahu zmařit. Naopak Ústeckým se pak otevírala cesta před Hanuljaka jako v případě Šagáta, který se pokusil procpat puk mezi brankářem a tyčí. A přece zapršelo z mráčku hostí. Kraft volil přímočařejší řešení, vyjel před Salfického, ten zvládl jeho střelu pokrýt. Jenže mu nepomohli bránící hráči, a tak se Kraft dostal i k dorážce, proti níž už byl gólman Lvů bezmocný – 1:1. Slovan vzápětí promarnil šanci na odpověď. R. Pšurný nejprve nezužitkoval svůj únik, vzápětí ale dokázal ještě poslat puk před branku, kde vypálil pouze do ležícího gólmana Mikulík, a tak první třetina skončila nerozhodně.
Ve druhé třetině se začal praktikovat hokej nahoru – dolů. Oba týmy se tolik netlačily před branku, ale zásobovaly gólmany ranami z dálky. To ale netrvalo dlouho. Velmi brzy se začaly útoky tříštit o střední pásmo. Cestou do ofenzivy se stala nahození, což přineslo nejeden střet u mantinelu. Jakákoli střela může být nebezpečná jako třeba Eberleho pokus od levého hrazení, který těsně před chomutovským gólmanem sklepl jeho spoluhráč a přidělal mu pár vrásek. Hosté měli štěstí, že nikdo ze žlutomodrých neměl k puku blíže. Ústí bylo neuvěřitelně blízko k tomu, aby znovu proměnilo přesilovku a opět se ujalo vedení v zápase. Ze skrumáže před Hanuljakem ale vytěžil Janků jen tyčku. Slovanu se nepovedla ani následující dvojnásobná výhoda, ale aspoň dostali hosty pod tlak, ze kterého neslevili ani ve hře pět na pět. Šagát vypálil od modré a Hanzl dorážel u tyčky, chomutovský brankář ale stihl postavit do cesty puku beton. Jenže ani hostům se nechtělo složit všechny své zbraně. Po buly si puk uzmul Grof, udělal tři rychlé kroky, aby mohl vystřelit z kruhu, jenže branku přestřelil. Eiselt pro změnu obkroužil branku, aby si našel prostor ke střele, nakonec byl ale faulován, než mohl vystřelit. V přesilovce se Chomutovu nedařilo dostat do domácího pásma, natož tam pak nějakou chvilku vydržet. Jedinou výjimkou byla akce zakončovaná Eiseltem, jemuž ale puk s přehledem pokryl Salfický. Slovan se ubránil a vyrazil na opačnou stranu kluziště. Heřman zkoušel štěstí svižnou střelou z pravého kruhu. Ale pozornost museli Lvi obracet i dozadu, kam proklouzl Kovář a probil se až před Salfického, kde nakonec o puk přišel. Když v závěru domácí gólman zlikvidoval gólovou šanci Chomutova, v níž Tribuncovs dorážel puk do odkryté branky, bylo jasné, že prostřední dějství nebude okořeněno žádnými góly. Přesto přinesla ještě jeden zajímavý okamžik. Po odpískání se do sebe pustili Duda se Skleničkou, jejich souboj byl ale brzy ukončen a oba budou mít možnost vychladnout na trestných lavicích.
Jak se dalo očekávat, v poslední dvacetiminutovce nikdo nechce být tím, kdo se dopustí chyby a pustí soupeře do vedení. Proto se začalo více než opatrně. Přesto se Eiselt dostal do úniku jeden na jednoho, v poslední chvíli mu Novotný zablokoval střelu. Po střele Mikšovice zase Salfickému vypadl puk z lapačky, obránci ho včas uklidili mimo dosah. Na druhou stranu kluziště vzápětí odsprintoval R. Pšurný a vyzkoušel Hanuljaka střelou k bližší tyči. Přes Kloboučka propasíroval střelu Kovář, ale i s tím si domácí gólman poradil. Utkání začalo opět nabírat na obrátkách. Oba týmy se ze všech sil cpaly do zakončení a nevzdávaly žádnou situaci, z níž by aspoň teoreticky mohl padnout rozdílový gól. Jenže stejně obětavě vždy soupeř přistoupil k bránění. Ústecký první útok vyslal na Hanuljaka během jednoho střídání čtyři střely, ani jedna neprošla až k němu. Na druhé straně Jíra vydržel na puku sice tak dobrých patnáct vteřin, ale obrana vytrvale bruslila s ním a nepustila jej do jakékoli slibné pozice, jeho střela tedy nakonec prosvištěla brankovištěm, aniž by se jí musel kdo dotknout. Hovorka zaskočil za Kloboučka na modré čáře a hned se mu naskytla příležitost ohrozit branku. Spoluhráči pro něj vybojovali puk u hrazení a on z první vypálil na branku, Hanuljak postavil do cesty kotouče vyrážečku. Slovan přitlačil o něco víc, jenže všechny střely byly opět zblokovány, a tak došlo k protiútoku. Kovář vypálil přes Trončinského a Salfický srazil betony příliš pozdě, puk se z jeho výstroje dokutálel za čáru – 1:2. Ústečtí se okamžitě vrhli před chomutovskou branku, ale výsledkem skrumáže, v níž se činili Eberle s Hovorkou, byla jen menší potyčka. Kromě toho i Hanuljak dokázal svůj tým podržet. Pazourek nahrál před branku na Janků, jeho střelu gólman vyrazil k Alinčovi na druhé tyči, jenže se stihl neuvěřitelně rychle přesunout a chytit i tuto dorážku. Chomutov zorganizoval svou obranu, takže pro domácí bylo těžké proniknout do pásma, a zároveň se nebál sám ještě vyrážet do útoku, aby udržel hru co nejdál od své branky. Minutu před koncem Lvi odvolali brankáře, ale ani jeden hráč navíc jim nepomohl vyrovnat. Vítězem finále se stal Chomutov.