Honzo, máte za sebou seniorskou premiéru. Jaká byla?
„Oproti juniorské soutěži to byl obrovský rozdíl. Doufal jsem, že to bude jednodušší, co se týče bruslení, ale vůbec to tak nebylo. Zmýlil jsem se v tom. Naopak to bylo rychlé, hodně silové. Čekal jsem, že na to budu víc připravený.“

Vy jste silovou část pocítil ve třetí třetině, kdy jste se pošťuchoval před brankou s útočníkem soupeře. Co tam proběhlo?
„V jednom momentu mi chytil hokejku a asi si myslel, že mě načne. Vůbec mě to nerozhodilo, protože jsem byl zvyklý z loňského play-off. Takže jsem měl úsměv ve tváři a nenechal se rozhodit.“

Takže jste zaznamenal snahy o provokace ze strany Mosteckých?
„Z jejich strany to bylo jednoznačné. My jsme chtěli dál hrát svůj hokej, ale byla škoda, že nepadlo více gólů. Bylo to dlouho vyrovnané. Mohli jsme vyhrát o více branek.“

Na druhou stranu obrátit výsledek z 0:2. To se asi počítá…
„Předvedli jsme dobrý týmový výkon. Udělali jsme otočku, pak pomohli starší kluci a rozhodli jsme.“

Byl jste před zápasem nervózní? Přeci jen to pro vás byl první duel mezi muži.  
„Už ráno jsem si říkal, že první zápas za chlapy, ty jo. Během rozcvičky jsem byl v klidu. Pak jsem nastoupil na led a strašně to na mě spadlo. Čekal jsem, že budu víc v klidu, ale vůbec. První dvě nahrávky jsem nedal, takže mě to ještě víc rozhodilo. Pak se to nějak ustálilo a ve třetí třetině to bylo už lepší.“

To znamená, že jste se uklidnil až ve třetí třetině?
„Ano. Dostal jsem tam více času na ledě. Vyzkoušel jsem si přesilovou hru i oslabení, což mi zvedlo trochu sebevědomí.“

Kdy jste se dozvěděl, že v Mostě nastoupíte?
„V neděli večer jsme vyhráli turnaj v Sokolově, kde byla mezinárodní účast. Pan trenér Koláček mi napsal, že další den nastoupím za muže s Honzou Rindošem a Šimonem Kloboučkem. Takže asi kolem deváté v autobuse cestou do Chomutova.“

Co vám v tom momentu proběhlo hlavou?
„Já jsem to nevěděl, protože jsem celou cestu v autobuse spal. Když jsem se probudil, tak všichni na mě, budeš kapitánem v áčku. To bude pokuta. Vůbec jsem nechápal, co se děje. Ale samozřejmě jsem byl pyšný.“

Stihla za vámi dorazit rodina? Z Ústí to není zase až tak daleko...
„Mamina byla v práci, ale táta dojel vlakem, protože auto má klasicky v servisu. (směje se) Přijel mě podpořit a líbilo se mu to. Ovšem za mě to nebyl nejkvalitnější výkon.“

Dle vašich odpovědí to vypadá, že vás čeká vložení příspěvku do áčkové i juniorské kasy...
„Jednoznačně. Na turnaji s juniory jsem byl poprvé kapitán, a teď mám první start v áčku. Takže mě oškubou a budu týden o hladu.“