„Jednomu klukovi jsou čtyři roky, dva už mají sedm let,“ prozrazuje muž, jenž v sezóně 1973/1974 nastupoval v obraně Chomutova. „S bruslením pomalu začíná i vnučka, které jsou čtyři roky,“ upřesňuje informaci o počtu malých Klůců v klubu.

Následně Miroslav Klůc mladší hovoří o tom, jak si jeho vnoučata k hokeji našla vztah. „Nejdřív se jim moc hrát nechtělo, ale párkrát se šli podívat na hokeji, když tady byl strýc a trochu je to začalo brát,“ přibližuje šťastný dědeček.

Malá Zora Klůcová už trénuje i držení hokejky

„To víte, že mě to těší,“ usmívá se při otázce, zda je rád, že slavné jméno může být své následovníky. „Hrál táta, hrál jsem já a teď doufám, že budou hrát vnuci, když děti neměly k hokeji takový vztah,“ uvádí.

A jak pyšný děda malý potěr Pirátů vidí? „Po roce bruslí docela obstojně. Uvidíme, co se z toho vyvrbí,“ nechce předbíhat směrem k případné hokejové kariéře. Na druhou stranu prozrazuje, že Tomáš, Martin, Matyáš (na horním snímku zleva) a Zora jsou na každém tréninku, pokud jim to zdravotní stav dovolí.

„Nedávno měl jeden z kluků zlomenou ruku a jednomu trhali mandle,“ líčí Miroslav Klůc mladší důvody absencí s tím, že jakmile má možnost sleduje vnoučata osobně na novém chomutovském stadionu. „Jezdím s nimi na trénink pokaždé, když mám čas a nejsem v práci,“ uzavírá.