Ohlasy po utkání

„V Děčíně mám srdce, ale sám cítím, že potřebuji výš,“ přiznává nový útočník Jaroslav Hašek

Napsal 03.01.2007 Martin Bocian
C h o m u t o v – Dvoutýdenní vánoční pauzu už má první liga za sebou, a tak se ve středu 3. ledna znovu otevřely i brány ČEZ stadionu k dalšímu mistrovskému utkání „A“ mužstva. Tentokrát byl soupeřem celek HC Rebel Havlíčkův Brod. Domácí přes neustálou převahu nedokázali proměnit střelecké příležitosti, a tak nakonec zvítězili až po samostatných nájezdech. Po zranění se vrátil do sestavy Michal Jeslínek (na snímku) a vůbec poprvé za Chomutov nastoupil také produktivní děčínský forvard Jaroslav Hašek.
Svoji premiéru v chomutovském dresu si odbyla posila Jaroslav Hašek. Pro ty, kteří ho náhodou neznají shrnul svoji dosavadní kariéru následovně: „Začínal jsem v Děčíně, odkud jsem před asi pěti lety odešel do Švédka. Pak jsem se vrátil do Čech a tady jsem vystřídal Karlovy Vary a Ústí nad Labem a pak jsem se vracel zpátky do Děčína.“ Do Chomutova přišel technicky dobře vybavený útočník v uplynulých dnech a zatím zde je na měsíční zkoušku. „S Chomutovem jsme byli v kontaktu už před sezónou, ale já jsem se chtěl nejprve rozehrát a sám na sobě ucítit, jestli mám formu nebo ne. Dohodli jsme se, že to zkusíme během vánoční přestávky. Trenéři byli spokojení, tak jsem tady rovnou zůstal,“ vysvětluje. Podle vlastních slov na tréninky a utkání stále dojíždí. Nabízeli mi ubytování, ale z Děčína je to hodinka cesty, to se dá. Jsem tady teprve krátce, ještě jsem ani nebyl ve městě. Ale co se týče kabiny, tak tam je skvělá parta a kluci mě přijali úplně bez problémů.“

Proti Havlíčkovu Brodu nastoupil Hašek v jednom útoku s Michalem Jeslínkem a Jiřím Charouskem a vzájemnou spolupráci si velice pochvaloval. „Oba jsou výborní hráči i bruslaři a je radost s nimi hrát. I já jsem měl jednu gólovou šanci, hrálo se mi dobře. Škoda jen, že nám to dneska nevyšlo až do úplného vítězství,“ litoval po utkání. Jeho samého předchází pověst produktivního hráče, i letos suverénně vévodí kanadskému bodování druhé ligy. V současné době jeho mateřský oddíl figuruje na čele tabulky a netají se ambicemi na postup. „I to samozřejmě hrálo při mém rozhodování roli. Jsem děčínský patriot, mám tam srdce a vždycky jsem tam chtěl hrát, jenže sám cítím, že potřebuji výš a chtěl bych hrát za Chomutov,“ přiznává.

Po delší době pustil zraněný kotník do hry i Michala Jeslínka, který do nového roku vstupuje s optimismem. „Přes svátky jsme docela dobře potrénovali. Měli jsme tréninky dvakrát denně, ráno posilovna a led a odpoledne znova na ledě. Myslím, že jsme dobře připraveni na další boje.“ Také on si své spoluhráče v útočné formaci pochvaloval: Myslím, že nám ta spolupráce bude vyhovovat“ Při rozboru zápasu žehral zejména na neproměňování šancí. „Byli jsme lepší, měli jsme i dostatek šancí, ale bohužel jsme nedali gól. Soupeř se dvakrát trefil v přesilovce a pak jsme se trochu trápili. Naštěstí Poli vyrovnal, ale vítězný gól už se nám dát nepovedlo. Aspoň, že jsme získali ten druhý bod za nájezdy. Před zápasem bychom určitě chtěli tři, ale nakonec jsme rádi za dva.“ Od jeho návratu do Chomutova už uplynul více než měsíc, a tak už je možná příležitost na první průběžné bilancování. „Vracel jsem se hrozně rád a jsem tu spokojený. Tým šlape už od začátku sezóny, jsem rád, že mohu být jeho součástí. Co se týče mých výkonů tak věřím, že se ještě zlepší.“ Teď se hodně těším na zápas s Mladou Boleslaví, které mám co vracet. Chceme jí vrátit předchozí dvě porážky a na domácím ledě ji bezpodmínečně porazit.“