Svěřenci Kamila Koláčka mají za sebou s Rytíři už pět bitev a zatím vyhráli pouze jednu s tím, že naposledy v hájemství soupeře neskórovali. Jedná se tedy o celkem neoblíbeného protivníka. „Jsou brusliví,“ vyhrkne patnáctiletý útočník bez váhání. „Budeme se muset dobře připravit a pořádně máknout,“ apeluje.
Chomutovští ale předtím potřebují navázat na ledě pražské
Hvězdy na dobrý výsledek z domácího klání s Třemošnou, jež přijela
pod vrcholky Krušných hor poslední únorový čtvrtek. Dorostenci Pirátů potvrdili
roli favorita výhrou 7:2. „Před zápasem
máme dobrou náladu, věříme si, ale samozřejmě to nepodceníme,“ popisuje
Jaroslav Pospíšil náladu v kabině před střetnutím s mužstvem, které
má na kontě čtyři výhry, z toho jednu za dva body.
Po první třetině svítil na ukazateli výsledek 4:0, v dalším
průběhu už tým do 17 let přidal „jen“ tři zásahy. „Už jsme tolik nestříleli, víc si přihrávali a všechno jsme chtěli hrát
až do prázdné,“ ohlíží se odchovanec bílinského hokeje, který měl nakročeno
v hattricku, když před svým prvním gólem neproměnil samostatný únik. „Dobře jsem si položil gólmana, ale puk
nešel nahoru. Možná jsem trochu podklouzl, ale opravdu nevím,“ krčí rameny
při hledání důvodu, proč v dobré pozici nepřehodil beton ležícího Michala
Oršuláka. „Pak jsem si na hattrick
věřil, ale bohužel už mi to tam nespadlo,“ připojuje.
Foto: Ronald Hansel (Juniorský hokej)
Dorostenci tak dali zapomenout na předchozí vysokou prohru v nedalekém
Litvínově. „Chyběli nám kluci Badinkové
a po porážce byla v kabině špatná nálada,“ přiznává. „Na dalším tréninku už to ale bylo dobré.
Nahrávky chodily, jak měly, i další věci byly dobré,“ přibližuje mladík
nastupující v extralize prvním rokem.
„Užívám si to i díky
tomu, že mi to tam docela padá,“ reaguje po odchodu Adama Titlbacha třetí
nejproduktivnější hráč týmu. „V prvních
zápasech jsem si tolik nevěřil, ale dál jsem hrál stejně jako u nás v Bílině,
kde jsem s hokejem začínal, a zvykl jsem si,“ pokračuje autor zatím 17
gólů a majitel 24 asistencí s tím, že chomutovské dres chce podle vlastních
slov oblékat i v příští sezóně.
Jaroslav Pospíšil si výkony v klubu vysloužil i
pozornost trenérů reprezentace do šestnácti let, s níž absolvoval zatím
jeden sraz. „Hned jsem si zahrál dvakrát
proti Salcburku,“ těší jej. „Obléknout
dres národního týmu pro mě byla velká čest, i když jsme nehráli proti jiné
reprezentaci,“ vyznává se a jedním dechem hovoří o velké motivaci, aby se
to změnilo. „Těšil jsem se, že dostanu
možnost zahrát si i nějaký opravdu mezinárodní zápas, ale třeba to ještě někdy
vyjde. Makám, aby se to povedlo,“ hlásí odhodlaně.
Když se řeč stočí na kvalitu zmíněných střetnutí, mladý
forvard podle vlastních slov příliš rozdílů se zápasy proti špičkovým
extraligovým týmům nevidí. „Hráli jsme
trochu jiný systém než v klubu a bylo kolem týmu víc lidí, jinak se zápas tolik
nelišil oproti zápasům třeba s Plzní,“ srovnává s tím, že za Red
Bull nastoupili o rok starší hráči.
Jedna z opor chomutovského dorostu má podobně jako řada
mladých hokejistů svůj vzor. Z jeho slov však vyplývá, že je tomu tak
zatím docela krátce. „NHL sleduju už
dlouho, ale na nikoho jsem se nezaměřoval. Až v poslední době koukám na
Davida Pastrňáka, který si dovolí hodně v podstatě proti každému soupeři a
v jakékoliv situaci,“ uzavírá Jaroslav Pospíšil.