Ohlasy po utkání

„Dostal jsem fotbalový balon. Asi protože neumím hrát fotbal,“ obrací se Vladimír Růžička směrem k dárku z kabiny

Napsala 24.12.2015 Kateřina Kundertová
C h o m u t o v - Piráti se v rámci 29. kola Tipsport extraligy střetli s pardubickým Dynamem. Vladimír Růžička mladší strávil na ledě 21 minut a 41 vteřin, s průměrem osmačtyřiceti vteřin na jedno střídání. Na první a vyrovnávací trefě Pirátů se podílel asistencí, když přihrál Michalu Vondrkovi, který našel střelce branky Jana Ruttu. Během 27 střídání stihl pětkrát vystřelit na bránu, z čehož jedna střela byla úspěšná a zapadla až za pardubického brankáře. Z jednadvaceti vhazování, na která se slávistický odchovanec postavil jedenáct vyhrál.

Na prvním a vyrovnávacím gólu jste se podílel asistencí. Jak vypadala situace z vašeho pohledu?
„Přenechali jsme si kotouč s Michalem Vondrkou. Ten našel před bránou Honzu Ruttu, který zakončil.“

Na začátku druhé třtiny jste předvedl pohlednou akci, když jste si kotouč potáhl za sebe a vystřelil s hokejkou mezi nohama. Jak vás takové nevšední zakončení napadlo? Trénoval jste to na tréninku?
„Na tréninku jsem to netrénoval, když mám šanci si něco vyzkoušet, tak to vyzkouším. Škoda, že se mi to nepovedlo udělat trošku lépe, aby to zapadlo až do sítě, byl jsem docela blízko u brány.“

Třetí gól Pirátů jste sám vstřelil. Jak jste útočnou akci viděl?
„To byla dobrá akce. Roman Červenka mě výborně našel, se štěstí ke mě puk přes obránce propadl. Já jsem se u zakončení docela zapotil, protože se kotouč trošku třepal. Jsem rád, že jsem šanci proměnil.“

V předchozích třech zápase jste bodoval, po druhé v řadě i s gólem. Tušíte čím to je, že se vám velmi dobře daří?
„To nevím. Snažím se hrát, jak nejlépe umím. Jsme moc rád a hlavně musím makat dál. Každý gól a nahrávka mě potěší, ale nejdůležitější je, že vedou k zisku bodů pro celý tým.“

Vladimír Růžička mladší si v předvánočním zápase s Pardubicemi připsal 1+1

V samém závěru zápasu jste překvapil asi všechny, když jste nahodil vysoký oblouček na bránu soupeře. Co jste tím zamýšlel?
„Bál jsme se, abych netrefil hráče přes sebou a neujel třeba do brejku, ale spíš jsem chtěl pardubického brankáře překvapit. Takový vysoký oblouček asi nečeká a myslím, že to nebyla úplně špatná střela.“

Bylo těžké se v předvánoční čas soustředit na zápas?
„Bylo to těžké hlavně ráno na rozbruslení, před ním jsme si v kabině udělali takové srandovní Vánoce, když jsme si dávali dárky s klukama, takže jsme si pak na rozbruslení říkali, že je to hrozný. Ale je to naše práce, jsme profesionálové, takže musíme hrát, kdy je nám dáno.“

Můžete prozradit, od koho a co jste dostal?
„Jelikož to bylo anonymní, tak nevím od koho to bylo, ale dostal jsem fotbalový balon. Asi protože neumím hrát fotbal a musím se zlepšit, tak to mám na trénování...“

Kde bude trávit Štědrý den?
„Budu s rodiči a později u nich i s přítelkyní.“

Celý tým a vy osobně jste si nadělil výhru i s brankou. Považujete to za nejlepší vánoční dárek?
„Gól mě potěšil, ale důležitější je, že jsme získali tři cenné body. Kdybych nějakou šanci proměnil a potom jsme prohráli, tak je to k ničemu. Takhle jsem rád, že jsme pomohl k vítězství.

Věděl jste, že budete 23. prosince na zimáku. Kdy jste stihl nakoupit všechny dárky?
„Bylo to těžší. Nechci říct, že se v Chomutově nedá nic sehnat, ale já jsem něco posháněl v Praze, když se tam občas dostanu. Dárky mám už asi čtrnáct dní, takže jsem to letos stihl docela brzo.