Během prázdninového rozhovoru jednadvacetiletý rodák přiznal, že by se nejvíce těšil na bitvu s Plzní, pokud by se udržel v extraligovém kádru. To se sice od začátku základní části nepodařilo, přesto už má Petr Mainer souboj s týmem z rodného města za sebou. „Jsem hlavně rád, že jsem v Plzni nehrál úplně první extraligový zápas,“ oddechne si.
„Pomohlo mi, že jsem si v pátek proti Hradci extraligu zkusil a trochu oťukal. Už jsem věděl, do čeho jdu, takže jsem si věřil o něco víc než před prvním utkáním,“ vypráví dále. „V Plzni jsem si zápas užil, před tamními fanoušky se mi hrálo dobře. Přepadla mě trochu nostalgie, že jsem se po čase zase vrátil na plzeňský led,“ přibližuje dále.
V západočeské metropoli na soutoku čtyř řek strávil důrazný forvard téměř celý dosavadní hokejový život. Zkraje sezóny 2011/2012 odešel do zámoří, po návratu však zamířil do Kadaně. Vůbec poprvé tak do Plzně přijel jako člen hostujícího týmu. „Zase tolik jsem si nepřipouštěl, že jsem přijel jako host,“ reaguje Petr Mainer. „Jsem rád, že se přišla podívat spousta příbuzných a známých. To bylo hezké,“ těší jej.
Nejbližší začali sondovat, jak se bude situace vyvíjet téměř okamžitě po skončení střetnutí jedenáctého kola s Mountfieldem. „Pár lidí mi napsalo, jestli přijedu i do Plzně,“ prozrazuje adresát zvídavých sms zpráv. „Nevím přesné číslo, kolik příbuzných a známých nakonec na zápas v Plzni dorazilo. Bylo jich mezi deseti a dvaceti,“ domnívá se. „Dost lidí se ozvalo po zápase na facebooku, že se jim líbilo, když mě mohli vidět hrát,“ usmívá se. „Ohlasy mám pozitivní, ale sám vím, že to nebylo ono,“ dodává sebekriticky.
Každý nováček se v elitní soutěži rozkoukává. Je třeba si dávat na spoustu věcí pozor, což na vlastní kůži poznává například Tomáš Hertl v NHL. Petr Mainer zatím tolik pozornosti nepřitahuje, ovšem plzeňský Ryan Hollweg rozdává rány na počkání a neřeší, kdo proti němu zrovna stojí. Přesvědčil se o tom mimo jiné i obránce Pirátů Martin Mazanec. „Na ledě jsem ho vnímal, ale nedával jsem si na něj speciálně pozor. Ani jsem se mu nevyhýbal. Do všeho jsem šel naplno a neřešil jsem, kdo proti mně zrovna stojí,“ odpovídá Petr Mainer na dotaz týkající se Ryana Hollwega.
Vzhledem k tomu, že autor dvou letošních gólů a tří asistencí v barvách Kadaně poznal obě nejvyšší soutěže, může srovnávat. Z jeho slov vyplývá, že jde tak trochu proti proudu. „Myslím, že rozdíl mezi oběma soutěžemi je velký,“ míní. „Říká se, že extraliga je pomalejší, ale to bych neřekl. Hra je kvalitnější a chytřejší. Díky fanouškům jsou zápasy vyhecovanější. Taky se víc očekává od hráčů,“ jmenuje hlavní odlišnosti.
Petr Mainer odehrál v přípravném období v barvách Pirátů osm utkání, v nichž se střelecky prosadil hned v tom druhém doma proti Spartě. Ovšem později následně zamířil do Kadaně, kde zahájil ostré zápasy v základní části první ligy. „Mrzelo mě, že jsem nezačal sezónu v Chomutově,“ připouští. „Na druhou stranu jsem dobře věděl, že příprava mi moc nesedla,“ ohlíží se vyrovnaně.
„Celý měsíc na ledě jsem se spíš hledal. Čekal jsem, co přijde, a nepřekvapilo mě, že jsem odešel do Kadaně,“ přiznává. „Trochu jsem se tam rozehrál a nabral i sebevědomí. Teď jsem rád, že jsem dostal šanci, když je v Chomutově marodka. Do každého zápasu jdu naplno a neřeším, jestli je to v Chomutově nebo Kadani. Pracuju na tom, abych se udržel v extralize nastálo,“ připojuje Petr Mainer.
Letní příprava s extraligovým týmem dávala naději, o kterou mladý útočník přišel. Ovšem nezahořkl a vysloužil si další příležitost. „Možná mi návrat do Kadaně trochu otevřel oči, možná jsem se v Chomutově trochu uspokojil. Možná jdu do všeho teď ještě víc. Ale těžko říct,“ přemítá Petr Mainer s odstupem. „Každý extraligový zápas pro mě znamená velké plus do budoucna a získávání neocenitelných zkušeností,“ dívá se nyní už jen kupředu.
K chomutovskému hokeji přičichl i otec Petra Mainera a bývalý obránce, s nímž nadějný forvard zhodnotil své první extraligové starty. „Taťka je v Americe, takže zápasy neviděl naživo. Sleduje ale samozřejmě výsledky a čte online přenosy, takže jsme to spolu už probrali,“ hlásí pokračovatel rodinné hokejové tradice. „Hned po prvním zápase jsme si volali. Radil mi, ať hraju jednoduše, bez stresu a předvádím svou hru, jakou umím. To znamená, abych hrál do těla a každý souboj dohrál,“ uzavírá Petr Mainer mladší.