Celovečerní film může být tak dlouhý, až se divák může nudit. Bylo složité vejít se do délky, kterou jste si stanovil, vzhledem k tomu, kolik materiálu jste natočil?
„Na začátku jsem si říkal, že optimální délka by byla zhruba hodina a půl. Stříhal jsem film průběžně celou sezónu a těsně před začátkem play-off jsem měl víc než hodinu. V tu chvíli jsem věděl, že budu muset hodně zasahovat do toho, co už jsem sestříhal. Že budu muset zkracovat, což je proces, který probíhá vlastně neustále. Před začátkem série se Znojmem jsem totiž měl sestříhanou hodinu a tři čtvrtě s vědomím, že Znojmo ve filmu být musí a že chci ještě optimistický konec vzhledem k tomu, jak sezóna dopadla. V téhle fázi jsem se bál, že film bude mít dvě hodiny, což jsem si říkal, že by bylo i na kovaného pirátského fanouška moc. Takže jsem zkracoval, až jsem se dostal na konečnou verzi, která bude mít zhruba hodinu a půl.“

Překvapilo vás během natáčení nebo střihání něco?
„Chtěl jsem, aby film nebyl postavený pouze na hokeji. Chtěl jsem, aby odkrýval co nejvíc příběhů lidí kolem chomutovského hokeje a přiblížil je fanouškům. Vlastně mě překvapilo, kolik takových příběhů by se dalo zprostředkovat a že jeden film na ně nestačí.“

Byl jste týmu opravdu blízko. Zachytil jste něco, co jste nečekal, že nastane?
„Vůbec jsem si neuvědomil, že jako tvůrce budu prožívat ještě silnější emoce než jako fanoušek. Ale vlastně je logické, že výsledek natáčení nezávislého štábu musí být jiný než v případě jedné osoby, která je fanouškem a je přímo u toho, když se věci dějí a zaznamenává je. Byly momenty, kdy jsem se neudržel a převážil ve mně fanoušek nad tvůrcem, takže jsem si pokazil záběr. Když o tom mluvím, vybavil jsem si jeden konkrétní. V play-off jsme jeli do Příbrami za stavu 1:2 a museli tam vyhrát. Prohrávali jsme 0:2 v první a 2:3 ve třetí třetině, ale vyrovnali jsme a na 4:3 dával Standa Vrhel čtyřicet sekund před koncem. Stál jsem na střídačce, kde byla emoce tak neuvěřitelně silná, že jsem záběr neudržel. Nakonec jsem se ale rozhodl, že ho ve filmu použiju, i když je roztřesený. Ukázalo se, že je to vlastně dobré i z pohledu filmaře, protože emoce je v tom pohybu a je přirozená. Zkrátka jsem na začátku nečekal, že mě to až takhle emočně pohltí.“

Měl jste pocit, že už jste s kabinou v podstatě splynul a hráči i trenéři vás nevnímají?
„Pohyboval jsem se týmu velmi blízko druhou sezónu po sobě a vlastně bych touhle cestou chtěl klukům poděkovat, že mě berou, jak mě berou, a mají ke mně důvěru. Troufám si říct, že právě díky té důvěře jsou přirození a nic nehrají jen proto, že je v kabině kamera. Diváci uvidí opravdu autentické záběry a chování, protože mě kluci nevnímají jako rušivý prvek.“

V jaké fázi se práce na filmu v tuto chvíli nachází?
„Je hotový hrubý střih a dotáčím záběry z letní přípravy. Plus bych chtěl na konci ještě nějaké sdělení. Oslovil jsem grafika, který před lety pomáhal vytvářet pirátské logo a udělal i logo Není sever jako sever, aby připravil pro film profesionální grafiku, která bude dobře vypadat. Zároveň mě čeká práce na zvuku a hraju si i s dobarvením některých záběrů. Kromě toho se pracuje na plakátu filmu i suvenýrech. Připravuje se taky kampaň na HitHit, kde si fanoušci budou moct koupit omezený počet vstupenek na slavnostní premiéru. Chystám i další věci, které zatím nechci prozrazovat a včas je oznámím.“

Máte v hlavě nějaké datum, kdy chcete mít definitivně hotovo?
„Zatím probíhají pracovní projekce. Pracovní verzi viděly vedení i kabina, aby hráči viděli jako první záběry ze šatny. Klukům jsem to slíbil, takže to tak muselo být, aby se hráči mohli k záběrům vyjádřit, kdyby měli pocit, že jsou tam v nějaké nekomfortní situaci nebo pozici. Někdy v polovině prázdnin chci mít hotovo, aby byl prostor převést film do formátu pro kina.“

Jaká byla reakce kabiny?
„Mým cílem nebylo a není ukazovat hráče v situacích, které jim jsou nepříjemné. Za sebe jsem nebyl u situace, kterou bych řekl, že radši nenatočím, protože jsem celé dva roky viděl kompaktní tým bez výraznějšího konfliktu. Reakce jsem se tím pádem až tolik nebál, ale byla skvělá. Kluci na film reagovali emotivně. Na mnoha místech je film pobavil, jiná místa jim zase připomněla zásadní momenty sezóny. Na konci byl velký potlesk a slovní pochvaly. Měl jsem z toho samozřejmě velkou radost a strašně si přeju, aby podobně nadšení byli z filmu i diváci v kině.“

Kdy by měli film poprvé vidět příznivci Pirátů?
„Hledal jsem ve spolupráci s marketingem Pirátů vhodný termín i podle programu A-týmu, takže jsme nakonec společně vybrali pátek 8. září, což jsem projednal v chomutovském kině a zarezervoval na tento den velký sál.“

Už je jasno o osudu filmu po slavnostní premiéře?
„S vedením Pirátů jsem se dohodl, že po premiéře proběhnou ještě dvě promítání pro permanentkáře, aby měli možnost vidět film jako první za zvýhodněných podmínek. Potom jsem se s chomutovským kinem domluvil, že film převezme do běžné distribuce, takže bude zařazený do klasického programu. Zároveň předpokládám, že se bude film promítat i v jirkovském kině, protože s Kubou Jenčem byla dobrá spolupráce už při uvedení snímku Kraj. Kromě toho je předjednáno i jedno promítání v ústeckém kině Hraničář a chtěl bych film dostat i na online platformu Voyo, ale o tom ještě budu jednat. Tam by si ho případně našel každý, koho by unikátní pohled na hokejový klub zajímal i mimo náš kraj.“

Přemýšlel jste nad tím, jak bude projekt Není sever jako sever pokračovat?
„V hlavě to mám. Rád bych, aby z toho vznikl komplexnější projekt, který nebude primárně jen o filmu. Na podzim by se měl objevit web Není sever jako sever, kde fanoušci najdou informace o filmu, trailer a případně bonusová videa, která se do filmu nevešla. Kromě toho by se tam postupně zveřejňovaly hluboké příběhy lidí kolem chomutovského hokeje v textové podobě doplněné o fotografie. Přiznám se, že mě k tomu inspiroval projekt Bez frází, který hodně sleduji a jsem jeho velkým fanouškem. Líbí se mi, jak tým kolem Fandy Suchana vypráví příběhy sportovců. V podobném duchu bych chtěl psát o lidech kolem Pirátů. Zároveň bych chtěl na webu psát vlastní blog s příběhy kolem filmu. Týkaly by se nejen obsahu dalšího filmu, ale chtěl bych poodkrýt i zákulisí natáčení. Rád bych, aby se web stal inspirací pro fanoušky, sportovce i pro tvůrce. Chtěl bych ukázat, že není potřeba početný štáb, aby vznikl kvalitní dokument. Rád bych se veřejně podělil o to, jak se takový dokument v jednom člověku tvoří. Jak ho natáčet, stříhat i jak přemýšlet o jeho obsahu i jeho prezentaci, protože jde o film čistě v mé produkci, takže na jeho propagaci musím taky pracovat.“

TOP foto: Petr Bílek Foto.