Poslední utkání čtvrtfinálové série proti Vrchlabí bylo nejbohatší na góly, celkem se červené světlo za brankami rozsvítilo desetkrát. V první třetině vrchlabští hokejisté drželi s Chomutovem ještě krok díky dvěma využitým přesilovým hrám, ale v úvodu druhé třetiny inkasovali dvě branky a to jakoby je zlomilo a po zbytek zápasu působili na ledě odevzdaným dojmem. „Chytli jsme začátek zápasu i celý vývoj utkání a to bylo důležitý. Vrchlabí vstřelilo branky jen v přesilovkách, takže bych řekl, že zápas jsme měli v podstatě pod kontrolou, i když se dotáhli na rozdíl jednoho gólu. Tohle utkání, když to nadlehčím jsme zvládli s přehledem. Vrchlabí hrálo vlastně na tři lajny a my jsme hráli na čtyři lajny celou dobu, takže únava byla na nich znát, ale mimo přesilovek si žádný větší tlak nevytvořili,“ hodnotí vítězné utkání.
V první dvacetiminutovce pátého zápasu padli dva góly na obou stranách v početních výhodách a jednu branku vsítili chomutovští hokejisté v přesilovce po faulu na Petra Polodnu, který se pokoušel dostat k volnému kotouči. Zákrok bránícího hráče před Hylákovou bránou na chomutovského subtilního křídelníka byl z kategorie juda. „Já jsem se docela divil. Přes něj jsem se už nemohl dostat k puku, stál přede mnou a myslím si, že to bylo od něho zbytečný mě tam ohnout přes koleno a otočit,“ s úsměvem vysvětluje neobvyklou situaci.
Celá série byla provázena častým vylučováním, téměř v každém střetnutí rozhodčí poslali dvacet hráčů zchladit své hlavy na trestnou lavici. Vyjímkou nebyly ani osobní desetiminutové tresty, ve dvojzápase na vrchlabském stadionu v Podkrkonoší chomutovští hráči obdrželi hned tři a jednu „desítku“ si také odpykal člen první útočné formace. „Já si myslím, že na mě byl dost ošklivej faul i vlastně všichni kluci to říkali. Koukl jsem se na rozhodčího, nepískal, tak sem zakroutil hlavou, že pojedu na střídačku a za zakroucení hlavou byla hned desítka,“ objasňuje své vyloučení.
Vrchlabské mužstvo převážně celou základní část i s předkolem spoléhalo na služby libereckých hokejistů, kteří se příliš nedostávali do sestavy nebo neprosazovali v extraligové soutěži. Nováčkovi z Krkonoš chyběli první dva zápasy ve čtvrtfinále tři hráči, pardubický gólman Alexandr Hylák a dvojice forvardů Pajič a Vantuchem, kteří zasáhli do boje až od třetího utkání. „Především doma bylo vidět a znát, že tahle lajna už má nějaké extraligové zkušenosti a jsou to všichni velice šikovní hráči“.
Klíčový okamžik celé čtvrtfinálové série bylo druhé utkání na vrchlabském ledě. Na začátku prostřední třetiny Beck zvýšil na 2:0 a Chomutov zažíval nepříjemné chvilky, ale naštěstí za dvě minuty vstřelil kontaktní branku, která ukončila skoro stominutovou neprůstřelnost obou gólmanů a následně otočil nepříznivý vývoj zápasu a zvítězil. „Zvládli jsme obě utkání doma to bylo důležité a pak jeden zápas vyhráli u nich. To je myslím zlomilo a k nám už jeli s tím, že tady můžou vyhrát, ale sami tomu moc nevěřili, jelikož doma hrajeme dobře,“ říká k důležitému momentu celé série.
Levé křídlo první útočné formace v bílomodrém dresu má na svém kontě v play off 1. ligy zatím 12 kanadských bodů. Přitom většinu bodů nasbíral Petr Polodna loni, kdy vstřelil pět branek a připsal si tři asistence a stal se druhým nejproduktivnějším hráčem Severočechů. Letos zatím ve vyřazovacích bojích čeká na výraznější zápis do střelecké listiny. „Hlavně, že to tam padá ostatním. Play off už je hlavně o tom, aby se dařilo mužstvu. Samozřejmě, že bych chtěl vstřelit nějaký ten gól, ale hlavně se daří zatím ostatním klukům,“ dodává se skromným výrazem.
V semifinálovém souboji se Chomutov střetne s Olomoucí, která je vítězem skupiny Východ. Chomutovští hokejisté stejně jako v loňském play off začínají semifinálovou sérii venku a cesta do finále vede přes úspěch na moravském poli. „Letos jsme s nima hráli dvakrát a dvakrát je porazili, ale určitě je to nepříjemný soupeř a teď jsou navíc posílený hráčema ze Znojma. Myslím si, že to bude asi vyrovnaná série a doufám, že ji zvládneme,“ sebevědomě zdůrazňuje letošní bilanci s moravským soupeřem.
Chomutovu se příliš nedaří vstupy do semifinálových bojích, v posledních sedmi sezónách prohráli vždy první zahajovací zápas na domácím stadioně či na venkovním kluzišti. „Hmm, to ani nevím“ (smích). „No uvidíme, jedeme k nim a aspoň jednou v Olomouci vyhrát, aby se naše šance zvedli a doma vyhrát oba zápasy a už se to pro nás bude vyvíjet dobře“.