Láďo, po delší době jste se vrátil na chomutovský led. Bohužel se nekonalo vítězství, leč jen zisk jednoho bodu. Jak se tedy dá zápas zhodnotit?

„Smolný zápas. Utkání bylo kvalitní z obou stran a prostě to celé bylo dobře rozehrané. Oni měli štěstí, když chvilku před koncem srovnali. Všeobecně to byl dobrý zápas, a to, že soupeř vyhrál na samostatné nájezdy, tak to je o štěstíčku.”

Po první části jste šli do šatny za stavu 1:0. V hokeji jednobrankový náskok není prakticky nic, ale i přes to, museli jste být rádi…

„My jsme šli do utkání s tím, že ho vyhrajeme. Věřili jsme si, stejně jako si věříme u každého jiného soupeře. A to, že jsme vedli, to nic nebylo. Další dvě třetiny jsme měli před sebou. A ostatně jak se ukázalo, oni srovnali šťastným gólem. Musíme hrát až do konce. A pak ty nájezdy, to je prostě hokej.”

Ve druhé třetině se relativně často vylučovalo. Častěji na domácí straně. Jak jste viděl některé situace vy?

„Myslím si, že rozhodčí zápas zvládni dobře. Sporné situace tam sice byly, ale na obou stranách. Nebylo tam podle mě žádné upísknutí.”

Během hry bylo nařízené trestné střílení. Zdeněk Skořepa jej proměnil a vy jste rázem vedli o dvě branky. Myslíte si, že tento gól Ústí spíš nakopl, nebo naopak srazil dolu?

„Ústí je kvalitní soupeř, vede celou ligu, má kvalitní mančaft. A prohrávat minimálním rozdílem, to by tým jako je Ústí nemělo srážet na kolena. Samozřejmě nehraje se nejlépe, ale na druhou stranu se to mužstvo snaží dohnat, a tady se to zrovna povedlo.”

Na konci zápasu, jak jste sám řekl, se hostům povedlo srovnat. Okamžitě poté jste vystartovali na hlavního rozhodčího s výtkou o regulérnosti branky. Podle vás, měl gól platit?

„To je těžké. Z mé pozice jsem viděl, jak tam ústecký hráč „máchá“ vysokou holí, ale jestli zasáhl puk, to nevím. Rozhodčí bezkompromisně signalizoval gól. On byl blíž, reagoval jinak. A my to musíme chápat, i když se nám to nelíbí.”

Po prodloužení se šlo do samostatných nájezdů. Vy jste jel první. Co se vám v ten moment honilo hlavou?

„Popravdě? Já jsem po dvou letech doma, trošku ta nervozita tam byla. Já jsem strašně moc chtěl vyhrát, a to, že mě trenér postavil na nájezd, jsem vůbec nečekal. Nájezdy jsou všeobecně loterie. Za tu dobu co hraji, jsem v nich hodně gólů dal, a zrovna dneska to nevyšlo podle mých představ. Není to poprvé, ani naposled. Na poslední chvíli jsem změnil to, co jsem měl v plánu a hold to nevyšlo.”

Diváky by jistě zajímalo, jestli se na Vás můžou těšit i v play off.

„Já vůbec nevím. Jsem tu na výpomoc a budu čekat na šanci. Chci dělat všechno proto, aby mě trenér vybral, ale zároveň přeji všem hráčům, kteří to tady táhnou celý rok, ať jsou zdraví hlavně v tom play off. A ať se vyhrává. A jestli budu v týmu, nebo v hledišti, to už je jedno. Hlavně že body budou „doma“.”

Jste tu po dvou letech. Jaké to je, když vjedete na led a diváci skandují vaše jméno?

„To je krásný. Pro takovéto pocity to ten hokejista hraje. Dostal jsem šanci si dneska zahrát proti kvalitnímu soupeři a vím, že Chomutov má hojné a kvalitní fanoušky. Na tohle se nezapomíná. Když dá hokejista gól, tak je to dobrý, potěší to, ale když jste vyvoláván, tak na to se nezapomíná.”