MIROSLAV HANULJAK

Miroslav Hanuljak v zápase dvakrát inkasoval, jeho tým ale slavil vítězství 4:2.

Miroslave, první vážnější šance hostů přišla ve třinácté minutě a hned z toho bylo trestné střílení. Hostující Paták jej proměnil, když vás poměrně šťastně prostřelil. Kudy kotouč do branky prošel, jelikož i vy sám jste jej hledal?

„Puk mi prošel mezi betony. Podíval jsem se na to na kostce, nedoklekl jsem úplně dostatečně a on to tou škvírkou procpal. Myslel jsem si, že to nemůže nikudy projít, jelikož na té straně, kam jel, jsem byl, bohužel to procedil.“

Za zápas toho na vás moc nešlo, prakticky více práce jste měl až ve třetí třetině. Jak se chytá brankáři, na kterého třeba i pět, deset minut nic většího nejde?

„Je to pochopitelně těžké. Hlavně začátek zápasu byl pro mě hrozný, snad deset minut jsem neměl pořádný zákrok. A potom najednou přišel nájezd. Není to jednoduché, na druhou stranu jsem tu od toho, abych chytil co nejvíce střel, a když jich na mě půjde za zápas deset, tak jich deset musím chytit.“

Celý zápas jste viděl před sebou a mohl sledovat vaše spoluhráče, kteří dlouho nemohli zlomit třebíčský odpor. Co tomu podle vás scházelo?

„Několik dobrých šancí na rozhodnutí zápasu tam bylo, ale chyběl tomu přeci jen větší důraz, větší tlak do branky a něco tam dotlačit. Třebíč dobře bránila, s tím sem přijeli, ale měli jsme mít určitě větší tlak do branky.“

Ve třetí třetině hrála Třebíč dlouhou přesilovou hru pěti proti třem a opět jste neměl moc práce, kdy na vás prošla snad jediná střela. Předpokládám, že pochvala půjde zejména spoluhráčům, kteří oslabení ubránili výborně.

„Přesně tak. Kluci to ubránili na výbornou a na mě de facto nic nešlo. Možná, že to Třebíč nesehrála úplně ideálně, ale každopádně kluci to odmakali. Myslím si, že to byl poslední moment zápasu, kdy jsme rozhodli o vítězství.“

Po odchodu Milana Řehoře do Kadaně, chytáte víceméně pouze vy a jste tím pádem jedním z nejvytíženějších brankářů soutěže. Vyhovuje vám to?

„Každý brankář chce chytat, takže mi to určitě vyhovuje. Čím více zápasů člověk odchytá, tím více si věří, takže je to jen ku prospěchu věci. Samozřejmě s Milanem se tu počítá, takže tu budeme spolu a nemáme mezi sebou žádný problém. Když se budeme střídat, tak se budeme střídat, ale pochopitelně pro každého z nás je lepší, když chytáme víc.“

Šéftrenérem brankářů se v nedávné době stal Josef Bruk, coby uznávaná persona. Jak prozatím hodnotíte vzájemnou spolupráci?

„Na nějaké větší hodnocení si myslím, že je brzy, přeci jen to bude mít asi dlouhodobější vývoj. Nicméně je to určitě něco jiného, děláme jiné věci a celkově je to rozmanitější. Určitě to chce ale delší čas, aby si to celé sedlo a dali jsme to pořádně dohromady. Každopádně zatím si nemohu stěžovat.“

Jak probíhá vaše komunikace například po odehraném zápase?

„Scházíme se následující den a některé situace společně rozebíráme. Není to na videu, ale pan Bruk si dělá svoje poznámky a ty mi potom tlumočí. Rozebíráme to spolu, kde nastala chyba, co udělat jinak apod.“

ŠIMON HRUBEC

Mladý a talentovaný brankář byl opět v dostatečné permanenci, tentokrát však Třebíč na chomutovském ledě k bodu nedovedl.

V Chomutově jste nezačali špatně, přesto po porážce 2:4 odjíždíte s prázdnou. Jak byste zhodnotil skončené utkání?

„Myslím si, že jsme odvedli dobrý výkon. Chtěli jsme získat nějaký bod, což se nepovedlo, ale první dvě třetiny jsme Chomutov zaskočili a potrápili jej. Škoda, že jsme si nechali vyrovnat v oslabení, to by se nám stávat nemělo.“

Klíčové pro vývoj utkání byly jistě dvě chomutovské branky v úvodu třetí třetiny. Souhlasíte?

„Přesně tak. Bylo to o gól, ale Chomutov nastoupil do třetí třetiny dobře a tyto góly rozhodly o osudu zápasu.“

Každopádně jste mohli se zápasem ještě něco udělat, když jste hráli dlouhou přesilovou hru pěti proti třem…

„Byla to dobrá příležitost, ale popravdě jsme se prakticky k ničemu nedostali. Chomutov to výborně ubránil. Když jsme měli střílet, tak jsme přihrávali a naopak. Takhle to nejde, musíme pálit ze všeho a třeba se nějaká střela ujme.“

Chomutovští střelci vás opět zasypali sprškou střel, vůbec jste nejvytíženějším brankářem soutěže. Vyhovuje vám to?

„Spokojený jsem nad míru. S tímto jsem do Třebíče šel, že si chci pořádně zachytat, odehrát co nejvíc zápasů a připravit se na mé další hokejové působení.“

Třebíč je v tabulce předposlední, čím si to vysvětlujete? Může to třeba být tím, že tým je přeci jen dost mladý a ještě hokejově nezkušený?

„Určitě mládí a nevyzrálost hrají svou roli. Také si myslím, že nám chybí vyložený tahoun mužstva, osobnost, která by tým táhla, zburcovala jej a nabudila k dobrým výkonům.“