Den po ní se ještě přijel rozloučit na chomutovský stadion, v nejbližších hodinách odletí za Atlantik a své umění bude předvádět v dresu Chicaga. „Chtěl bych letět v úterý,“ prozrazuje v rozlučkovém rozhovoru forvard, jenž ve dvaatřiceti startech zaznamenal čtyřiadvacet kanadských bodů za čtrnáct gólů a deset asistencí, což jej řadí na aktuální druhé místo týmové produktivity.

Zastavme se v úvodu ještě u duelu na ledě Slavie. Proč se podle vás Pirátům proti tomuto soupeři nedaří? Třikrát mu podlehli a vstřelili jen dva góly...
„Slavia brání opravdu velmi dobře, dokáže se ve středním pásmu výborně zformovat. Vláďa Růžička hráče k obraně středního pásma neustále nutí, proto jsme měli problémy projít a museli jsme jen nahazovat. Pak se o každý puk bojuje, což je hodně těžké. Jak mají užší hřiště, mají ještě o výhodu navíc.“

Poslední zápas v chomutovském dresu odehrál Michael Frolík proti Slavii Praha.

Na druhou stranu pro vás osobně mohlo jít o dobrou přípravu na zámořská kluziště, jež mají také užší rozměry...
„Je pravda, že se jednalo o takovou menší zkoušku, protože Slavia hraje na jednom z nejmenších ledů u nás. Doufám, že si v Americe rychle zvyknu. Přece jen styl hry i kluziště budou úplně jiné než u nás. Výhodou může být rozehranost.“

Bylo těžké rozhodnout se, jestli nastoupit nebo nikoliv?
„Volali mi kluci z Kladna – Kuba Voráček a Jirka Tlustý – že asi hrát nebudou a ptali se, jak to bude se mnou. Já zavolal Vláďovi Sobotkovi, který mi nejdřív říkal, že asi taky hrát nebude. Těsně před příjezdem do haly se mi ještě ozval, že mu Vláďa Růžička řekl, ať si ještě zahraje. Dohodli jsme se, že oba naskočíme, aby nevypadalo blbě, kdyby jeden z nás hrál a druhý ne.“

Alespoň jste se déle udržel v zápasovém rytmu, že?
„Čím déle jsem na ledě, tím jsem radši. Moc mi nevyhovují větší pauzy. Když už jsem s mužstvem odjel, říkal jsem si, proč bych nehrál. Naštěstí se nic nestalo ani ohledně zranění, tak snad budu dobře připravený na začátek NHL.“

Nyní už vše směřuje k začátku NHL a vašemu odletu do zámoří. Jak budete na Chomutov vzpomínat?
„Jednoznačně v dobrém. Chtěl bych klubu poděkovat za to, že mi dal šanci, abych hrál a rozehrál se. Odnáším si řadu příjemných zážitků a jsem rád, že jsem mohl týmu pomoct.“

Litvínovu nasázel Michael Frolík ve dvou zápasech čtyři góly - venku hattrick, doma jedna trefa.

Dokázal byste vybrat nějaký moment, který vám nejvíc utkví v paměti?
„Asi bych volil hattrick v Litvínově. Hrál jsem poprvé proti bráchovi, navíc mi tam napadaly góly. Byl to super zápas, který si budu pamatovat nejspíš hodně dlouho. Schoval jsem si puk, který mi bude utkání připomínat. Samozřejmě i zápasy proti Kladnu byly výjimečné. Vlastně každý souboj s hráči z NHL před domácími fanoušky byl svátek. Je toho zkrátka víc, co si budu pamatovat.“

Po vítězství v Litvínově jste šli s bratrem a rodiči na večeři, kterou jste měl zaplatit. Oplatil vám bratr Martin stejnou mincí po výhře v Chomutově?
„Po zápase tady jsme taky zašli na večeři, ale seděli jsme jen já s bráchou, protože naši museli odjet. (chvíli přemýšlí) Mám pocit, že neplatil. (směje se) Asi to zase bylo na mně jako vždycky. (znovu se směje) Druhý zápas už jsme se tolik nehecovali, ale zase jsem dal gól, tak bych mohl hrát proti Litvínovu častěji.“ (znovu se směje)

Zkuste popsat, jaký to byl pocit, když jste do Kladna přijel jako soupeř poté, co lidé v hlasování umožnili váš start ve vzájemném utkání...
„Bylo to zvláštní. Myslím, že lidi to vzali v pohodě. Muselo jim být jasné, že všichni jsme se na Kladně setkat nemohli. Bylo to jiné, ale jsem rád, že to proběhlo v pohodě. Jen mě mrzí, že jsme je neporazili.“ (smích)

V chomutovské kabině jste strávil více než tři měsíce. S kým jste si nejvíc padl do noty?
„S Lukášem Pulpánem, Karlem Hromase nebo Jardou Mrázkem jsem se znal už dřív z akcí mládežnických nároďáků. Ale všichni jsou tu v pohodě a se všemi jsem vycházel. Neměl jsem žádný konflikt ani problém. Bylo to super.“

Zůstanete s některým ze spoluhráčů v kontaktu i po odletu do Ameriky?
„Uvidíme. Zkrácená sezóna NHL bude přece jen docela fofr. Když k tomu přidáme časový posun, nejspíš nebude moc prostor udržovat s někým z Evropy kontakt. Budu se snažit aspoň občas klukům napsat, abych zjistil, jak se jim daří a jak to tu funguje.“

V Kladně Michael Frolík hokejově vyrostl, nyní přijel na známý stadion jako soupeř.

Nechal jste se slyšet, že budete sledovat výsledky Chomutova i Kladna, kde jste hokejově vyrůstal. Komu budete fandit ve vzájemném utkání těchto celků?
„Na to se těžko odpovídá. Remíza už bohužel být nemůže. (úsměv) Nicméně doufám, že Chomutovu se i po mém odchodu bude dařit. Že se to tu ještě trochu zlepší, zvedne a zlomí, aby se mužstvo třeba i vyhnulo baráži. Doufám, že se povede sezónu dotáhnout do dobrého konce. Kladno má nějaké body nahrané, ale uvidíme, jak se jim bude dařit po odchodu kluků z NHL. Určitě bych byl rád, kdyby oba týmy neměly barážové starosti. Hlavně u Chomutova by mě potěšilo, kdyby body získané za dobu, co jsem tu byl, přispěly, aby se baráž nehrála.“

Piráti jsou nováčkem letošního ročníku Tipsport extraligy. Pocítil jste to někdy na ledě?
„Týmy, které hrají extraligu spoustu let, mají se soutěží zkušenosti, takže v některých chvílích možná malý rozdíl byl. Nechci, aby to vyznělo nějak blbě, ale možná se to občas projevilo i u rozhodčích. Samozřejmě jsme faulovali někdy zbytečně, jenže občas se člověk neubránil dojmu, že nás v tom rozhodčí jako nováčka vykoupali. Nic velkého a zásadního bych za tím ale neviděl. Je to hlavně o zkušenostech, které Chomutov v téhle sezóně získá. Doufám, že se tu podaří extraligu zachránit, aby se vše zúročilo v dalších letech.“

Jak se vám líbilo zázemí nového chomutovského stadionu?
„Musím říct, že aréna je opravdu pěkná. I kluci, co sem jezdili a ptal jsem se jich, ji chválili. Právě kvalitní zázemí bylo jedním z důvodů, proč jsem si Chomutov vybral.“

Michael Frolík se raduje z jednoho ze čtrnácti přesných zásahů, z nich řada byla vítězných. Dvakrát rozhodl v prodloužení, dvakrát rozsekl nájezdy.

Pojďme k rychlému odletu do zámoří. Je náročné vše zařídit v relativně krátkém časovém úseku?
„Něco kolem letenek jsem řešil už v neděli, ale situaci trochu komplikuje, že kolektivní smlouva ještě není definitivně podepsaná. Kluby tím pádem nemůžou naplno řešit věci spojené s přesunem z Evropy do Ameriky, protože to je v jejich režii včetně plateb za letenky. Bavil jsem se s člověkem z klubu, kdy bych chtěl letět. Říkal jsem, že v úterý, abych se stihl aklimatizovat na časový posun, tak mi odpověděl, že mi během pondělí dá vědět. Takže bližší informace o letu dostanu během pondělí, zabaleno budu mít během chvilky.“

Máte informace, kdy by k podpisu mělo dojít?
„Agent mi psal, že 19. ledna by se určitě mělo začít hrát a základní část bude mít 48 zápasů (pozn. red. Rozhovor vznikal ještě předtím, než byla zveřejněna informace o memorandu vedení NHL směrem ke klubům). To už by mělo být jasné. Do úterý by měli smlouvu schválit majitelé a všechno by se mělo doladit tak, aby se smlouva definitivně podepsala.“

Co kdyby se ještě něco zadrhlo a k podpisu by došlo později? Posunul byste svůj odlet?
„Letěl bych i tak v úterý s tím, že bych si letenku zaplatil sám a s klubem se vyrovnal, až bych tam dorazil. Bavili jsme se, že bych chtěl být co nejdřív v Chicagu a doufám, že mi s tím klub bude moct nějak pomoct.“

Čeká váš odlišné pojetí hokeje. Půjde o velký skok?
„U nás se hraje úplně odlišným stylem. V zámoří je všechno přímočaré bez křížení a vracení puku zpátky. Při zakládání útoku je člověk neustále pod tlakem, protože se pořád napadá. Není čas, aby se člověk rozkoukal. Hra bude rychlejší, protože kluziště jsou užší. Doufám, že se rychle adaptuju.“